Tato numerická simulace soustavy je výsledkem mé snahy zjistit, jak moc se liší tři různé numerické metody výpočtu pohybu gravitačních těles. Při tvoření her založených na gravitci mi AI nabízela tři různé metody, jak dráhy těles spočítat. Šlo o metodu Eulerovu, Verletovu a RK4 (Rungeova–Kuttova metoda 4. řádu). A právě to mne přivedlo na myšlenku, nechat AI napsat program, který bude současně simulovat tři shodné sluneční soustavy dle těchto tří metod. Nebudu vám lhát, nemám tušení, jak dotyčné metody fungují, ale teoreticky by nejsofistikovanější měla být metoda RK4 a nejprimitivnější ta Eulerova. Nicméně se zdá, že metoda Verlet zachovává při simulaci energii, kdežto v metodě RK4 dochází k postupnému hromadění této chyby. Zdá se, že pro krátké a složité problémy je tedy RK4 nejpřesnější, ale pro dlouhodobé simulace jako je tato, je asi nejvhodnějí metoda Verlet, protože zachovávání energie je zde důležité. Izolovaný systém by měl zachovávat svou energii konstantní, v tomto případě kinetickou a potenciální. A na závěr pár poznámek. Časový krok pro numerické výpočty pohybu je zde zvolen 2 ms. Při každém restartu se hmotnosti planet a jejich oběžné vzdálenosti volí v určitém rozsahu náhodně. Objekty se mohou srazit a splynout v jeden při zachování celkové hybnosti. Centrální hvězda se často vlivem úvodní hybnosti planet pomalu posouvá z obrazovky. Předpokládám, že tento můj popis simulací je hodně laický, nepřesný a dost možná i chybný. Pokud jste odborník, snad mi má slova prominete. Simulaci naprogramovala AI Gemini 2.5 Pro od firmy Google dle mých instrukcí dne 9. května 2025.